黑色的玫瑰花代表什么
_(14764187131).jpg)
Genderová role, někdy také rodová role, je pojem ozna?ující ka?dou vlastnost a ka?dy zp?sob chování, které jsou prost?ednictvím spole?enskych p?edstav a norem, obvykle nepsanych, spojeny s maskulinitou a feminitou, p?ípadně s mu?stvím a ?enstvím.[1] Genderové role byvají vedle genderové identity a genderovych stereotyp? obvykle chápány jako jedna ze sou?ástí genderu, tedy spole?enského pojetí mu?skosti a ?enskosti.[2] Pou?ívá se také spojení ?ideologie genderovych rolí“, jeliko? se v?dy jedná o provázany systém vy?adovanych a akceptovanych zp?sob? chování a někdy byvá spole?ností vnímán jako objektivně dany a neměnny.[3]
Genderovy ?ád je pojem s genderovymi rolemi úzce související a zavedeny australskou sociolo?kou Raewyn Connellovou. V obecném uva?ování je s nimi někdy zaměňován. Popisuje celospole?ensky mocensky poměr mezi gendery a z něj vyplyvající spole?enské úlohy a role, jednotlivym gender?m p?idělované. Sou?ástí genderového ?ádu jsou podle teorií Connellové genderové re?imy, toti? institucionalizované mocenské vztahy v ur?itych oblastech spole?nosti (rodina, ?kola, korporace), které danou oblast charakterizují a prost?ednictvím mocenskych, vyrobních, citovych a symbolickych vztah? prosazují v dané oblasti o?ekávané zp?soby chování.[4]
Vliv kultury a změny genderovych rolí
[editovat | editovat zdroj]Genderové role v odli?nych kulturách lze snadno empiricky zkoumat. Zna?né rozdíly v této oblasti je mo?né pozorovat nap?íklad mezi moderní sekulární západní kulturou, zalo?enou na k?es?anskych a humanistickych principech, a nap?íklad sou?asnymi blízkovychodními kulturami vycházejícími z islámu. Je?tě vět?í odli?nosti lze vidět u některych tradi?ně ?ijích domorodych kmen?. Evropská a západní emancipace role ?eny ve spole?nosti zcela neodpovídá rolím ?en nap?íklad v Pákistánu a nebo u mongolskych ko?ovnych kmen?, co? dokazuje, ?e genderové role a genderovy ?ád jsou spole?enskymi konstrukty. Vypovídající je nap?íklad srovnání Islandu a Egypta. P?i ve?ejném pr?zkumu na otázku ?Měla by byt pracovní místa v p?ípadě jejich nedostatku omezena pouze na mu?skou ?ást populace?“ na Islandu odpovědělo kladně pouze 3,6 % obyvatelstva, kde?to v Egyptě 94,9 %.[5]
Genderové role se v?ak neli?í pouze geograficky, ke zna?nym proměnám m??e docházet v pr?běhu ?asu v rámci jediné kultury. Někdy jde o díl?í obraty, jako v p?ípadě tkalcovství. V západoevropské civilizaci byly a? do poloviny 12. století vnímány ve?keré ?innosti spojené s vyrobou textilií (p?edení, tkaní, st?íhání, ?ití) jako ?istě ?enská ?innost. S vzestupem profesionalizované produkce a vznikem komplikovaněj?ích vyrobních nástroj? se vyznamná ?ást této vyroby p?enesla na mu?e, kte?í měli také, na rozdíl od ?en, mo?nost byt organizováni v ce?ích.[6] Mohou se v?ak odehrávat je?tě vyrazněj?í změny. V celém pr?běhu 20. století nap?íklad docházelo v západní kultu?e ke zna?nym posun?m v ekonomickych genderovych rolích. Uvádí se, ?e v roce 1900 vykonávalo placenou práci asi 20 % ?en, v 50. letech 20. století p?ibli?ně t?etina ?en a v roce 2000 ji? 63 % ?en.[7][8] Jinym p?íkladem jsou změny genderovych rolí v oblasti nábo?enské praxe. K?es?anství a? do za?átku moderní doby vyhrazovalo kně?skou pozici pouze mu??m, v 19. století se v?ak v americkych protestantskych církvích za?alo objevovat ?enské svěcení. V 70. letech 20. století se po?et protestantskych duchovních za?al prudce zvy?ovat (ze 3 % v roce 1970 na 10 % v roce 1990).[9] V některych církvích, nap?íklad Americké episkopální církvi (1989) nebo Norské církvi (1993) objevily i ?enské biskupky. V Norské církvi tvo?ily v roce 2010 ?eny ?ty?i z jedenácti biskup?.[10]
P?esto?e dochází k proměně genderovych rolí v ?ase, byva zároveň jejich stávající podoba ?asto zako?eněna v kultu?e tak silně, ?e pro osoby tyto role hrající je jejich změna zcela nep?edstavitelná. Pak jsou genderové role vnímány coby biologická nebo metafyzická danost. Existuje-li nap?íklad p?edstava, ?e ?ena se objektivně biologicky hodí pouze k domácí práci, nedává pak spole?nost ?enám mo?nost vzdělání, co? opětovně utu?uje jejich genderovou roli vykonavatelek domácích prací.[11] Zároveň m??e p?edstava, ?e ?eny jsou biologicky p?edur?eny k tomu, byt lep?ími vychovatelkami dětí, vést k tomu, ?e rodinné soudnictví bude za v?ech okolností preferovat ?enu jako osobu, jí? je dítě svě?eno po rozvodu. P?enechá-li v?ak ?ena v takovém p?ípadě dítě partnerovi dobrovolně, m??e to vést k její stigmatizaci, nebo? je vnímána jako ?lověk odmítající naplňovat svou genderovou roli.[12]
Moderní západní genderové role
[editovat | editovat zdroj]V moderní západní kultu?e jsou mu?ské genderové role obecně rigidněj?í ne? ?enské. ?eny a dívky mohou hrát jak tradi?ně feminní genderové role spojené se starostlivostí a vyraznym projevováním emocí, ale do jisté míry mohou p?ijímat také role maskulinní (d?raz na dosahování úspěchu a fyzickou zdatnost, aktivita, krátké vlasy a kalhoty), zatímco u mu?? je za nemístné pova?ováno cokoliv jen vzdáleně feminního, nap?íklad r??ová barva oble?ení.[13] V anglofonních kulturách existují také specifické vyrazy pro děti, které svym chováním a zájmy hrají jinou roli, ne? jaká je od nich o?ekávána na základě jejich genderové identity. Chlapci, jejich? chování naplňuje o?ekávání kladené na feminní gender, se ozna?ují spí?e pejorativně jako ?sissy-boys“, dívky chovající se podle maskulinních standard? jako ?tomboys“.[14]
Jinym p?íkladem tohoto jevu jsou mechanismy vyrovnávání se stresem. Zatímco o?ekávanou feminní reakcí je plá?, maskulinní role vy?aduje vulgarismy. Ve druhé polovině 20. století se závaznost těchto rolí zmen?ila: stalo se bě?nym, ?e také ?eny u?ívají vulgárního jazyka.[15] Plá? nicméně z?stal s maskulinní rolí neslu?itelny. Je p?itom mo?né, av?ak nejisté, ?e na plá? mají vliv hormony (jako prolaktin), a je-li tomu tak, pak je náchylnost k plá?i jako genderová role také ?áste?ně biologicky podmíněná.[16] Obecně lze také ?íci, ?e feminní genderové role se pojí s projevováním prosociálních emocí (empatie, radost, nad?ení) a emocí spojenych s bezbranností (strach, smutek, zahanbení). Naproti tomu maskulinní genderové role jsou spojené s projevy takovych emocí, které slou?í k projevu nebo posílení moci (hněv, hrdost, pohrdání).[17]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HRDLI?KOVá, Alena. úvod do gender studies. ?eské Budějovice: Vysoká ?kola evropskych a regionálních studií, 2007. 166 s. ISBN 978-80-86708-41-6. S. 9.
- ↑ MCILVENNY, Paul. Critical Reflections on Perfmativity and the ?Un/Doing“ of Gender and Sexuality in Talk. In: MCILVENNY, Paul. Talking Gender and Sexuality. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 1994. ISBN 978-1-58811-173-9. S. 127.
- ↑ SANTORE, Daniel M. Gender Role Ideology and Intimacy. In: O'BRIEN, Jodi. Encyclopedia of Gender and Society. Los Angeles: SAGE Publications, 2008. ISBN 978-1-4522-6602-2.
- ↑ CHARLEBOIS, Justin. Gender and the Construction of Hegemonic and Oppositional Femininities. Lanham: Lexington Books, 2010. 162 s. ISBN 978-0-7391-4490-9. S. 17.
- ↑ FORTIN, Nicole. Gender Role Attitudes and the Labour-market Outcomes of Women across OECD Countries. Oxford Review of Economic Policy. 1. 10. 2005, 21 2005, ?ís. 3, s. 416–438. Dostupné online.
- ↑ WRIGHT, Monica L. ?De Fil d’Or et de Soie“: Making Textiles in Twelfth-Century French Romance. In: NETHERTON, Robin; OWEN-CROCKER, Gale R. Medieval Clothing and Textiles. Woodbridge: The Boydell Press, 2006. ISBN 978-1-84383-203-4. S. 62–63.
- ↑ OWEN BLAKEMORE, Judith E; BERENBAUM, Sheri A; LIBEN, Lynn S. Gender Development. New York: Psychology Press, 2008. 536 s. Dostupné online. ISBN 978-1-135-07933-8. S. 7–11.
- ↑ BOSE, Christine. Women in 1900: Gateway to the Political Economy of the 20th Century. Philadelphia: Temple University Press, 2010. 272 s. ISBN 978-1-59213-782-4. S. 22.
- ↑ CHAVES, Mark. Ordaining Women: Culture and Conflict in Religious Organizations. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1999. 237 s. ISBN 978-0-674-64146-4. S. 1–7.
- ↑ THOMASSEN, Merete. Constructions of Gender, Liturgies and Dichotomies from a Norwegian Perspective. In: ERIKSSON, Anne-Louise; GUNNER, Goran; BLADER, Nick. Exploring a Heritage: Evangelical Lutheran Churches in the North. Eugene: Pickwick Publications, 2012. ISBN 978-1-62189-912-9. S. 197.
- ↑ LINDSEY, Linda L. Gender Roles: A Sociological Perspective. Abingdon: Routledge, 2015. 576 s. ISBN 978-1-317-34808-5. S. 3–4.
- ↑ Lindsey (2015), s. 265.
- ↑ BASOW, Susan A. Gender and Identity. In: LEVESQUE, Roger J. R. Encyclopedia of Adolescence. New York: Springer, 2011. ISBN 978-1-4419-1696-9. S. 1145.
- ↑ JANO?OVá, Pavlína. Dív?í a chlapecká identita: Vyvoj a úskalí. Praha: Grada Publishing, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-6745-1. S. 45.
- ↑ EDWARDS, John. Language and Identity: An introduction. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. 324 s. Dostupné online. ISBN 978-1-139-48328-5. S. 145.
- ↑ DEAUX, Kay. Gender and Emotion: Notes from a grateful tourist. In: FISCHER, Agneta H. Gender and Emotion: Social Psychological Perspectives. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-521-63986-6. S. 314.
- ↑ FISCHER, Agneta H; MANSTEAD, Antony S. R. The relation between gender and emotion in different cultures. In: FISCHER, Agneta H. Gender and Emotion: Social Psychological Perspectives. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-521-63986-6. S. 72.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu genderovy ?ád na Wikimedia Commons
